Publikace "Slaná fakta o soli aneb je sůl nad zlato ?"

Je bílá, téměř bez zápachu, chutná slaně. Její vlastnosti nejsou zvláště pozoruhodné, přesto se věda této zdánlivě nezajímavé látce odjakživa věnovala velmi intenzivně. Řeč je o soli.

 

Sůl je nejstarším a nejpoužívanějším kořenícím prostředkem na světě. Věta „bez soli by nebylo života“ není v žádném případě přehnaná - složení extracelulární tekutiny je jako v prapůvodních mořích, kde vznikl život. Pradávní předkové člověka opustili moře i s jeho zdrojem sodíku, ve kterém bylo snadné udržet jeho rovnováhu. Na souši museli nedostatek soli vyřešit vyvinutím velmi silných mechanismů, které sodík zadržují. Tyto mechanismy zajišťují vyrovnanou bilanci sodíku i při velmi nízkém přísunu soli do organismu.

 

Pro vitalitu a funkčnost našeho těla je sůl, respektive sodík nezbytný. Mezi minerálními látkami v lidském těle zaujímá vedoucí úlohu. Mořská sůl, himálajská sůl, lanýžová, ibišková… Obyčejná kuchyňská sůl už není jednoduše „in“. Není sůl jako sůl, ale je vůbec některá z nich „nad zlato“?

 

To se dozvíte v nové publikaci, kterou vydala Potravinářská komora ČR, Platforma pro reformulace a Česká technologická platforma pro potraviny.