Údaj o obsahu transmastných kyselin v potravinách by neměl být podle nařízení (EU) č. 1169/2011 vůbec mezi výživovými údaji uváděn (jedná se o nepovolený výživový údaj). Evropská komise v roce 2015 vydala Zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě o přítomnosti tuků obsahujících transmastné kyseliny v potravinách a celkově ve stravě obyvatel Unie.

Podle zprávy jsou srdeční choroby první příčinou úmrtí v Evropské unii a vysoký příjem transmastných kyselin riziko vzniku srdečních chorob výrazně zvyšuje – vyjádřeno v kaloriích více než jakákoli jiná živina. Ačkoliv průměrný příjem v EU se pohybuje pod vnitrostátně i mezinárodně doporučenými limity, neplatí to pro všechny skupiny obyvatel. Potravinářské výrobky s vysokým obsahem průmyslově vyráběných transmastných kyselin jsou dostupné na trhu a je zde prostor pro zlepšení veřejného zdraví, pokud by jejich příjem byl snížen. Čtyři členské státy již zavedly vnitrostátní legislativní omezení a několik dalších dalo najevo, že by daly přednost rozhodnutí na úrovni EU, a zdůraznilo, že pokud takové rozhodnutí nebude přijato, přistoupí k zavedení vnitrostátních opatření k omezení příjmu transmastných kyselin obyvatelstvem. V důsledku toho by bylo možno očekávat další fragmentaci trhu. Pokud nebude na úrovni EU přijato žádné opatření, mohou se vynořit obtíže pro producenty z EU, kteří mají zájem o přístup na trh ve Spojených státech.

Tato zpráva nastiňuje předběžnou analýzu potenciální účinnosti opatření, která mohou být přijata na úrovni EU, a jejich různé možné přínosy pro zdraví a také různé možné zatížení výrobců. Pokud jde o specifický případ označování potravin, účinnost zřejmě závisí na třech faktorech: míře, do jaké výrobky, pro které by bylo vyžadováno označování, přispívají k průměrnému příjmu transmastných kyselin, schopnosti spotřebitelů správně vyhodnotit informace uvedené na označení a jejich ochotě zaplatit za zdravější potraviny více peněz. Předběžné vyhodnocení uvedených faktorů ukazuje na podstatné limity. Z vyhodnocení dále vyplývá, že nejúčinnějším opatřením z hlediska veřejného zdraví, ochrany spotřebitelů a soudržnosti vnitřního trhu by bylo legislativní omezení obsahu průmyslově vyráběných transmastných kyselin. Způsob, jakým by bylo možné takové opatření uvést do praxe, vyžaduje další rozbor. Jakékoli takové omezení by zřejmě bylo nutno navrhnout takovým způsobem, aby se minimalizovalo riziko nezamýšlených důsledků a dopadů na specifické výrobce a výrobky.

Ze zprávy jasně vyplývá nutnost další a komplexnější práce v této oblasti, je třeba získat více informací a rozpracovat podrobnější analýzu rozsahu problému, který má být řešen, a jeho možná řešení, zejména možnost zavedení legislativních omezení pro průmyslově vyráběné transmastné kyseliny. V této souvislosti a v souladu se svými principy zlepšování právní úpravy zamýšlí Komise zahájit co nejrychleji veřejnou konzultaci a vypracovat úplné posouzení dopadů. To umožní Komisi přijmout v dohledné době plně informované rozhodnutí v této politice.