Reformulace jako téma

Problematika zvýšeného obsahu kriticky vnímaných živin v potravinách je již několik let předmětem zájmu Evropské unie. K této problematice byly v loňském roce přijaty Závěry Rady o zlepšování potravinářských výrobků (2016/C 269/04). Tyto závěry připomínají závěry Rady ze dne 6. prosince 2007 o bílé knize Komise o strategii pro Evropu v oblasti výživy a otázek souvisejících s nadváhou a obezitou, v níž byly členské státy v kontextu integrovaného přístupu k řešení problémů v oblasti výživy vyzvány k podpoře činností zaměřených na úpravu složení potravin s cílem snížit obsah soli, nasycených tuků, transmastných kyselin, přidaného cukru a energetické denzity vzhledem k úloze, jakou tyto prvky hrají při vzniku nepřenosných nemocí, nadváhy a obezity. Připomínají také závěry Rady ze dne 8. června 2010 o opatřeních k omezení příjmu soli u obyvatelstva v zájmu lepšího zdraví, v nichž byly členské státy vyzvány, aby posílily nebo vytvořily koordinované a udržitelné vnitrostátní politiky v oblasti výživy zahrnující programy na omezení soli s cílem snížit spotřebu soli na vhodnou úroveň. Navazují na rámec EU pro vnitrostátní iniciativy týkající se vybraných výživových látek stanovený v roce 2011 v návaznosti na pozitivní výsledky rámce EU pro vnitrostátní iniciativy v oblasti soli, který byl v roce 2012 doplněn o přílohu I týkající se nasycených tuků a v roce 2015 o přílohu II týkající se přidaných cukrů, obsahující politické pokyny pro činnost. Zmiňují také závěry Rady ze dne 20. června 2014 o výživě a fyzické aktivitě a akční plán pro boj s dětskou obezitou, v nichž byl uznán příznivý dopad prevence nemocí na občany i systémy zdravotní péče a význam zdravého stravování pro snížení rizika chronických onemocnění a nepřenosných nemocí a v nichž byly členské státy vyzvány, aby nadále činily ze zdravého stravování nejvyšší prioritu, a tak přispívaly k lepšímu zdraví a kvalitě života občanů EU a k udržitelnosti systémů zdravotní péče.

Zmiňují se také závěry ve zprávě Komise Evropskému parlamentu a Radě o přítomnosti tuků obsahujících transmastné kyseliny v potravinách a celkově ve stravě obyvatel Unie a konference o zlepšování potravinářských výrobků, kterou uspořádalo předsednictví ve dnech 22. a 23. února 2016 v Amsterdamu, kde většina členských států, jakož i Norsko a Švýcarsko, provozovatelé potravinářských podniků a nevládní organizace činné v oblasti zdraví potvrdily akční plán pro zlepšování potravinářských výrobků, aby se za pomoci koordinovanějších opatření krok za krokem dospělo k nabídce zdravějších výrobků.

Ve zprávě se mimo jiné uvádí, že

  • tempo snižování množství soli, nasycených tuků a přidaných cukrů a konečné výsledky mohou být částečně ovlivněny kulturními rozdíly v preferencích a stravovacích návycích. Každý přístup by měl tyto kulturní rozdíly a stravovací návyky zohlednit. S ohledem na vnitrostátní situaci by mohla být věnována zvláštní pozornost místním a tradičním potravinám, včetně zeměpisných označení, které jsou neodmyslitelně spjaty s kulturou a dědictvím dané země, například jejich přínosu k celkovému dietárnímu příjmu;
  • množství soli, nasycených tuků a přidaných cukrů by se mělo v potravinách snižovat postupně, aby si spotřebitel mohl na vylepšené výrobky zvyknout. Zvláštní pozornost si zaslouží potraviny pro kojence a děti, které mají rozvíjet širokou škálu chutí, včetně chuti ke konzumaci ovoce a zeleniny, a měly by zabránit tomu, že děti již v raném věku začnou z hlediska chutí upřednostňovat potraviny s vysokým obsahem cukru a soli;
  • v rámci vnitřního trhu se s potravinami hojně obchoduje přes hranice; zlepšování potravinářských výrobků tedy vyžaduje přeshraniční spolupráci, aby mohlo být z hlediska veřejného zdraví a z průmyslového hlediska účinné, čímž bude zajištěna vysoká úroveň ochrany spotřebitele a zdraví i lepší fungování vnitřního trhu;
  • malým a středním podnikům, které by se chtěly zúčastnit iniciativ v oblasti zlepšování potravinářských výrobků, mohou k práci na zlepšování potravinářských výrobků chybět nutné zdroje nebo dovednosti. S ohledem na podíl malých a středních podniků na trhu je důležité zvyšovat jejich informovanost, podněcovat k jejich podpoře a věnovat jim pozornost prostřednictvím dobrovolného sdílení poznatků a osvědčených postupů.

Zpráva mimo jiné vyzývá členské státy k tomu, aby do konce roku 2017 zavedly ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami národní plán pro zlepšování potravinářských výrobků, a to buď jako nový plán, nebo jako součást stávajícího plánu, aby do roku 2020 usnadnily pro spotřebitele volbu zdravých potravin tím, že zvýší dostupnost potravin s nižším obsahem soli, nasycených tuků a přidaných cukrů a s nižší energetickou hodnotou a případně zmenší velikost porcí, a aby poskytovaly informace o výživovém složení zpracovaných potravin. S ohledem na vnitrostátní situaci by mohla být věnována zvláštní pozornost místním a tradičním potravinám, včetně zeměpisných označení, které jsou neodmyslitelně spjaty s kulturou a dědictvím dané země, například jejich přínosu k celkovému dietárnímu příjmu.