Nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům v čl. 16 odst. 4 vyjímá alkoholické nápoje, jejichž obsah alkoholu je vyšší než 1,2 % objemových z uvádění povinného seznamu složek a výživových údajů a uvádí, že Komise vypracuje zprávu a zaměří se na to, zda by se měl v budoucnu na alkoholické nápoje vztahovat zejména požadavek na uvádění informací o energetické hodnotě, a na důvody pro možné výjimky, s ohledem na potřebu zajistit soulad s jinými příslušnými politikami Unie. V této souvislosti Komise zváží, zda by nebylo vhodné navrhnout definici pojmu „alkoholické limonády“.
Evropská komise v březnu 2017 vydala Zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě o povinném uvádění seznamu složek a výživových údajů na etiketách alkoholických nápojů, která vychází z postojů k označování alkoholických nápojů, které různé zúčastněné strany vyjádřily před přijetím nařízení a po něm.
Ze závěrů zprávy vyplývá, že od 13. prosince 2016, kdy je uvádění výživových údajů u převážné většiny balených potravin povinné, je situace v případě výjimky pro alkoholické nápoje o to zřetelnější. Evropští spotřebitelé tedy mají omezený přístup k výživovým údajům a seznamu složek, přičemž výjimkou jsou složky, které mohou vyvolat alergenní účinky. Evropský parlament, ale také Světová zdravotnická organizace, organizace spotřebitelů a organizace v oblasti veřejného zdraví nyní požadují nová pravidla označování alkoholických nápojů, zejména pokud jde o uvádění energetické hodnoty. Odborníci členských států zmínili jistá očekávání, zejména ve vztahu k výživovým údajům a konkrétněji k povinnému uvádění energetické hodnoty.
V minulosti vyjadřovala dotčená hospodářská odvětví nesouhlas s povinným režimem označování. V současnosti odvětví uznává právo spotřebitelů znát, co pijí. Na tomto základě vzniká rostoucí počet dobrovolných iniciativ, které spotřebitelům poskytují informace o složkách a energetické hodnotě alkoholických nápojů nebo jejich úplné výživové údaje a které se zabývají očekáváním spotřebitelů, že se jim dostane více informací o nápojích, které konzumují. Původně byly takové dobrovolné informace dostupné především prostřednictvím nových informačních a komunikačních technologií. Avšak podle informací daného odvětví by nyní mělo být v rostoucí míře možné nalézt je přímo na etiketách.
Vzhledem k nedostatku právních opatření v této oblasti některé členské státy přijaly vnitrostátní předpisy, které vyžadují, aby byly u určitých alkoholických nápojů částečně uváděny údaje o složkách. Třebaže jsou ustanovení o výživových údajích plně harmonizována, některé členské státy rovněž oznamují vnitrostátní opatření, která se zabývají uváděním výživových údajů u alkoholických nápojů. Takovéto vnitrostátní iniciativy přispívají ke zvýšenému riziku, že dojde k roztříštění trhu.
Seznam složek a výživové údaje jsou klíčovými informacemi, které spotřebitelům pomáhají činit informovanější a zdravější volby. Výjimky ze seznamu složek a výživových údajů pro určité potraviny se vztahují především na jednosložkové produkty, jejichž název stačí k tomu, aby spotřebitele informoval o obsahu, např. sůl, ovoce a zelenina. V případě alkoholických nápojů však nelze předpokládat, že jsou si spotřebitelé nutně vědomi obecně různých složek používaných při výrobě a že znají jejich výživovou hodnotu.
Na základě prozkoumaných informací Komise neurčila žádné objektivní důvody, které by vysvětlovaly, proč na alkoholických nápojích chybějí informace o složkách a výživové informace nebo proč se s některými alkoholickými nápoji, např. „alkoholickými limonádami“, zachází jinak. V této fázi tudíž Komise nepovažuje za nutné vymezit zvláštní definici „alkoholických limonád“ ani v této definici nespatřuje jasnou přidanou hodnotu.
Tato zpráva ukazuje, že dané odvětví je v rostoucí míře připraveno reagovat na očekávání spotřebitelů a zajistit, aby věděli, co pijí. Projevuje se to rozšířením společných či nezávislých dobrovolných iniciativ, které toto odvětví vyvíjí či provádí, aby spotřebitelům poskytlo informace o seznamu složek, energetické hodnotě a/nebo úplné výživové údaje, a to jak na etiketě, tak jiným způsobem. Zejména je třeba podotknout, že stále více alkoholických nápojů, které jsou přítomny na trhu EU, je již opatřeno úplnými výživovými údaji.
S ohledem na tento nejnovější vývoj se Komise domnívá, že by nejprve mělo být současným dobrovolným iniciativám umožněno, aby se dále rozvíjely, a aby byl v jejich rámci poskytován seznam složek a výživové údaje. Proto vyzývá výrobní odvětví, aby zareagovalo na očekávání spotřebitelů a do roka od přijetí této zprávy předložilo samoregulační návrh, který by se vztahoval na celé odvětví alkoholických nápojů. Komise návrh výrobního odvětví posoudí.
Pokud bude Komise považovat samoregulační přístup navržený výrobním odvětví za neuspokojivý, zahájí posouzení dopadů s cílem přezkoumat další dostupné možnosti: v souladu se zásadami zdokonalení tvorby právních předpisů41 by toto posouzení dopadů zvážilo regulační i neregulační možnosti, zejména pokud jde o poskytování informací o energetické hodnotě alkoholických nápojů; takové posouzení by mělo pečlivě zvážit dopad různých možností na vnitřní trh, na dotčená hospodářská odvětví, na potřeby spotřebitelů a na skutečné použití těchto informací, jakož i na mezinárodní obchod.